Historie

Tvrz

Příběh pohádkového zámku se začíná psát mnoho let před samotnou stavbou. Někdy kolem roku 1352 se objevuje první zmínka o Nelahově vsi. Tehdy byla obec majetkem pražské kapituly, která zde nechala postavit tvrz. Ta však nestála na místě zámku, ale v místě dnešního náměstí.

Doba husitská

Nastala doba husitská a společně s ní přišly do českých zemí i války. Tvrz neustále měnila majitele. Každý, kdo do Nelahozevsi zavítal, zde strávil jen chvíli. Nikdo z majitelů tedy neměl potřebu zdejší okolí, a obzvláště pak statky a tvrz, nijak zvelebovat.

Florián Grispek z Griesbachu

Zlomovým pro zdejší kraj a jeho obyvatele se stal až rok 1544. Tehdy statek zakoupil Bavor Florián Grispek z Griesbachu, který měl před sebou slibnou kariéru na císařském dvoře. Za své služby, věrnost a loajalitu, mu císař Ferdinand I. daroval mnoho peněz. Ty se rozhodl Florián investovat do stavby svého nového sídla. Jako vhodné místo si zvolil právě obec Nelahozeves, která byla díky své ideální vzdálenosti od Prahy strategickým bodem.

Stavba

Roku 1553 se začal na skalnatém návrší nad řekou stavět nádherný zámek inspirovaný sídly italských šlechticů. Architekti přijeli přímo ze severní Itálie a byla mezi nimi jména jako Giovani de Statio, Pietro Ferrabosco či Giovanni Spazio.

Nejdříve se uvažovalo o čtyřkřídlém zámku, který by uprostřed skrýval dvůr lemovaný arkádami. Jelikož se ale stavba ukázala být velice nákladnou, došlo k mnoha ústupkům a změnám.

Někdy kolem roku 1558 bylo dokončeno východní křídlo, následovalo severní, které bylo bohatší a také italský vliv se zde projevil mnohem více. Třetí nejmladší a zároveň poslední křídlo bylo dokončeno po smrti Floriána, roku 1588. Jelikož jeho syna Blažeje trápily finanční problémy, čtvrté křídlo již nebylo postaveno. Na jeho místě vznikla provizorní zeď, která zde ovšem zůstala až do dnešních dnů.

Lobkowiczové

Blažej zemřel roku 1620 a celé panství zdědila jeho manželka Ofka s dcerou Veronikou. Hrozilo, že o zámek přijdou, jelikož byl Blažej posmrtně připraven o majetek. Nakonec se však panstvo smilovalo a statek ženám ponechalo. Ty se z něj ovšem neradovaly dlouho, jelikož jim zbyly jen dluhy, musely stejně veškerý majetek rozprodat, aby měly na jejich splacení.

Roku 1623 od obou žen zakoupila Nelahozeves Polyxena z Pernštejna, žena Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Tato velice svědomitá žena se zasadila o založení dnes světově známé, lobkowiczské umělecké sbírky. Za své sídlo si však zvolila nedalekou Roudnici, a tak zámek nikdo neobýval. Roku 1648 jej navíc vyplenili Švédové. Dříve honosné sídlo sloužilo jako kanceláře a sklady.

Středočeská galerie

Až do 19.století zámek postupně chátral. Roku 1876 byla navržena novorenesanční oprava zámku, která se ale z nedostatku finančních prostředků nakonec neuskutečnila. Komplexní opravy se dočkala Nelahozeves až po zestátnění v roce 1948. V 60. letech 20. století zde vznikla expozice Středočeské galerie, která se skládala zejména ze slavné Lobkowiczské sbírky.

Roku 1992 příběh končí. Zámek se vrátil zpět do vlastnictví rodu Lobkowiczů, kteří zde návštěvníkům zpřístupnili nádherné zámecké prostory a ojedinělou sbírku čítající stovky zajímavých děl.